Aquaplaning při jízdě za mokra je častou příčinou dopravních nehod. Způsobuje ho intenzivní déšť, příliš rychlá jízda i nedostatečná hloubka dezénu, který nestíhá odvádět vodu zpod pneumatiky. Plášť v takovém případě ztrácí kontakt s vozovkou, auto nejede, ale začíná tzv. plavat. Už při zbytkové hloubce dezénu nižší než 3 mm se vodní sloupec tlačí mezi pneumatiku a vozovku a způsobuje výrazné prodloužení brzdné dráhy. Zejména před dlouhou cestou na dovolenou se vyplatí hloubku dezénu zkontrolovat. Jakmile klesne ke třem milimetrům, zvažte výměnu pneumatik za nové.
Jednotný legislativní standard stanovuje minimální hloubku dezénu v Evropě u letních pneumatik na 1,6 mm. Při tomto povoleném limitu však již vodní sloupec velice snadno zabrání plášti v kontaktu s vozovkou, brzdná dráha se zásadně prodlužuje a roste riziko vzniku aquaplaningu. „S 1,6mm vzorkem se brzdná dráha z 80 km/h při zůstatkové rychlosti 44 km/h protáhne až o 18,6 m (oproti novým pneumatikám), což představuje délku asi čtyř automobilů. Proto doporučujeme dezén pravidelně kontrolovat a obutí vozu měnit ve chvíli, když zbývají 3 mm. I v takovém případě je vzdálenost potřebná k úplnému zastavení v porovnání s novými pneumatikami o 9,5 m delší. Pokud se rozhodnete sjet pláště až na zákonný limit 1,6 mm, za deště výrazně snižte rychlost,“ radí Juraj Ižvolt, šéf divize Marketing Continental Barum s.r.o. Doporučenou minimální 3mm hloubku vzorku znázorňuje u pneumatik značek koncernu Continental speciální ukazatel TWI.
Ani ta nejlepší nová pneumatika ale v hlubokém vodním sloupci při vysoké rychlosti aquaplaningu nezabrání. Snažte se proto vyhýbat kalužím, pozorujte svoji stopu – měla by být dostatečně patrná. Nástup aquaplaningu pocítí i nezkušený řidič rázem v řízení. V žádném případě by neměl panikařit, tj. prudce brzdit a otáčet volantem. Základem zvládnutí krizové situace je uvolnění plynu a vyšlápnutí spojky. Auto samo zpomalí a pneumatiky se dostanou na pevný podklad. V dešti na dálnici je proto lepší vypnout tempomat.
Správný tlak dělá radost řidičově peněžence
Sjeté pláště jsou náchylnější i ke ztrátě tlaku, roste u nich riziko tzv. mikrodefektů, které mohou být způsobeny drobnými ostrými předměty. Nahuštění kontrolujte každých čtrnáct dní (nezapomeňte ani na rezervu) a případně pláště „dofoukněte“. U moderních aut vám pomohou systémy monitorování tlaku v pneumatikách. Pokud jsou pláště podhuštěné, může se až o 10 % zvýšit spotřeba pohonných hmot a životnost pneumatik může být až o 30 % kratší. Negativní vliv na opotřebení má i přehuštění.
