Celoroční pneumatiky si v Česku postupně nacházejí pevné místo. Důvod je celkem pochopitelný. Odpadá shánění termínu v pneuservisu, starost s pravidelným přezouváním i otázka, kam uložit druhou sadu kol. Jenže právě ve chvíli, kdy to celé začne vypadat jako jednoduché a bezstarostné řešení, přichází první zádrhel. Při cestě do Itálie totiž nestačí spoléhat na to, že pneumatika nese označení M+S nebo symbol vločky. Rozhodující jsou také rychlostní a hmotnostní indexy a právě na nich může řada českých řidičů narazit.
Rozhoduje technický průkaz, ne dojem z bočnice
Kdo se v označení pneumatik běžně nevyzná, snadno přehlédne podstatnou věc. Rychlostní index je písmeno na bočnici, které říká, jakou maximální rychlost pneumatika bezpečně zvládne. Hmotnostní index je číselný údaj určující nejvyšší zatížení jedné pneumatiky. Evropská komise uvádí, že například index W znamená maximálně 270 km/h, písmeno V odpovídá 240 km/h, index 101 představuje 825 kg a 105 pak 925 kg na jednu pneumatiku. Na první pohled jde o drobnost. V praxi ale právě tahle kombinace rozhoduje o tom, zda je auto na silnici v souladu s předpisy.
Právě tady se láme rozdíl mezi českou a italskou praxí. Česká vyhláška připouští u zimních pneumatik M+S použití nižší rychlostní kategorie, než odpovídá nejvyšší konstrukční rychlosti vozu, ale jen za podmínky, že je na to řidič upozorněn nálepkou v zorném poli nebo informací v palubním systému. Současně ale platí, že na voze mají být pneumatiky určené pro daný typ vozidla. Na domácích silnicích tak může něco projít, zatímco za hranicemi už stejná sestava znamená problém.
AURES Holdings to ukazuje na konkrétním příkladu Renaultu Espace z roku 2018 s pneumatikami rozměru 235/55 R19. V technickém průkazu je pro tento rozměr uvedeno 101 W, tedy 825 kg a 270 km/h. Podle firmy lze v Česku u zimní nebo celoroční pneumatiky M+S použít i variantu 105 V, pokud je řidič na nižší rychlostní kategorii upozorněn. Jenže v Itálii by s takovou pneumatikou v letním období narazil. A pokud by si podle stejného údaje koupil letní pneumatiku 105 V, byla by podle AURESu nelegální i v Česku, protože by neodpovídala údajům předepsaným pro daný vůz.
Itálie neřeší vločku, ale shodu indexů
Italská pravidla jsou v tomhle směru překvapivě přímočará. Ministerská cirkulace č. 1049 z 17. ledna 2014 řeší používání zimních pneumatik právě ve vztahu k sezónnosti a povolenému rychlostnímu indexu. Praktický výklad ACI připomíná, že zimní pneumatiky s nižším rychlostním indexem než v technickém průkazu jsou tolerované jen od 15. října do 15. května. Od 16. května do 14. října je jízda na takových pneumatikách zakázaná. V letním období jsou v pořádku letní pneumatiky s indexem stejným nebo vyšším, stejně jako celoroční pneumatiky, ale i ty musí odpovídat technickému průkazu. Za porušení hrozí pokuta od 422 do 1 695 eur, tedy v horní hranici zhruba 42 900 Kč, a k tomu i možné odebrání osvědčení o registraci vozidla.
To je zároveň důvod, proč v Itálii nestačí jen sledovat, zda má pneumatika symbol horského štítu a vločky. Pro tamní kontrolu je důležité, jestli se skutečné údaje na pneumatice shodují s tím, co je předepsáno pro konkrétní auto. AURES právě na tom staví své varování. Řada motoristů se soustředí na sezónní označení, ale rozhodující bývá něco jiného a mnohem méně nápadného.
Celoroční pneumatiky už nejsou jen nouzové řešení. Proč po nich sahá stále víc řidičů
Dojíždět zimní pneumatiky v létě je špatný nápad i bez pokuty
Na celé věci je podstatné ještě něco jiného než samotná legislativa. Letní dojíždění starších zimních pneumatik sice může na první pohled vypadat jako úspora, ve skutečnosti ale dává čím dál menší smysl. Michelin připomíná, že zimní pneumatiky jsou určené pro teploty pod 7 °C. V teple se jejich měkčí směs rychleji opotřebovává, zhoršuje se ovladatelnost, prodlužuje brzdná dráha a objevuje se i vyšší spotřeba paliva. TCS k tomu přidává jednoduché doporučení, aby se v létě na zimních pneumatikách vůbec nejezdilo. ACI zase připomíná, že letní pneumatiky mají nad 7 °C lepší vlastnosti na suchu i mokru a obvykle vydrží déle.
To potvrzuje i AURES, který upozorňuje, že problém není jen ve vzorku, ale hlavně ve směsi. Ta se v teplém počasí přehřívá, pneumatika ztrácí jistotu při brzdění i v zatáčkách, zvyšuje se hlučnost a guma se opotřebovává rychleji. V Česku sice za jízdu na zimních pneumatikách v létě pokuta sama o sobě nehrozí, z pohledu bezpečnosti i peněženky je to ale pořád slabé řešení.
Celoroční pneumatiky už nejsou nouzová volba, ale ani univerzální spása
Právě tady dávají celoroční pneumatiky největší smysl. Ne jako zázračné řešení pro každého, ale jako rozumný kompromis pro řidiče, kteří nejezdí extrémní porce kilometrů a většinu roku se pohybují v běžných českých podmínkách. Petr Vaněček z AURESu upozorňuje, že novější generace kvalitních celoročních pneumatik se výrazně posunuly, prémioví výrobci mluví až o 50 procent delším kilometrovém nájezdu než dřív a u části řidičů může sada vydržet i několik let, zhruba kolem 50 tisíc kilometrů.
Nezávislé testy tenhle posun skutečně potvrzují, zároveň ale varují před zjednodušením. ADAC ve svém testu celoročních pneumatik 2025 zkoušel 16 modelů v rozměru 225/45 R17 a nejlépe vyšly Goodyear Vector 4Seasons Gen-3 a Continental AllSeasonContact 2. Hned za nimi skončily Pirelli Cinturato All Season SF3 a Bridgestone Turanza All Season 6. TCS ve stejném roce došel k podobnému závěru, ale zároveň ukázal, jak velké rozdíly mezi jednotlivými modely zůstávají. Ze 16 pneumatik označil 4 za velmi doporučené, 4 za doporučené, 4 jen podmíněně doporučené a 4 nedoporučil vůbec. Jinými slovy, celoroční pneumatika dnes už nemusí být kompromisem z nouze, ale pořád velmi záleží na konkrétním modelu.
Pro českého řidiče z toho vychází poměrně střízlivý závěr. Kdo jezdí hlavně běžný provoz, netráví zimu pravidelně v horách a nechce dvakrát ročně řešit přezouvání, může na kvalitních celoročních pneumatikách fungovat bez větších potíží. Kdo ale vyráží v létě do Itálie, měl by před cestou odložit zvyky i dojmy a podívat se do technického průkazu. Právě tam leží odpověď na otázku, jestli se z pohodlné cesty nestane zbytečně drahá komplikace.
