S příchodem jara se na silnicích opakuje stejný scénář. Část řidičů má přezutí na letní pneumatiky vyřešené včas, jiní ho odkládají a zimní sadu se snaží ještě co nejdéle využít. Na první pohled to může působit jako rozumná úspora, jenže právě tady začíná problém. Nejde totiž jen o to, jak se auto chová na silnici, ale také o to, jak se na podobnou situaci může dívat pojišťovna ve chvíli, kdy dojde k nehodě.
Jízda na zimních pneumatikách v teplejších měsících není automaticky porušením zákona. To ale ještě neznamená, že je to dobrý nápad. Rozdíl mezi legálním stavem a skutečně bezpečným provozem bývá v praxi větší, než si mnozí připouštějí.
Zimní pneumatiky v teple přestávají fungovat tak, jak mají
Zimní pneumatiky jsou vyvinuté pro provoz při nízkých teplotách. Jakmile se počasí ustálí na vyšších hodnotách, jejich přednosti mizí a začínají se projevovat nevýhody. Měkčí směs, která v zimě pomáhá, se na teplém asfaltu opotřebovává rychleji a zároveň ztrácí část své účinnosti.
V praxi to znamená horší přilnavost, méně jisté chování vozu a delší brzdnou dráhu. Auto pak nemusí reagovat tak přesně, jak je řidič zvyklý. To je nepříjemné už při běžné jízdě, ale v krizové situaci může rozhodovat právě několik metrů navíc.
Vedle bezpečnosti je tu ještě další stránka věci. Jízda na nevhodném obutí se může promítnout i do vyšší spotřeby paliva. V době, kdy řidiči pečlivě sledují provozní náklady, nejde o zanedbatelný detail.
Kdy je správný čas na přezutí
Zákon nestanovuje přesné datum, kdy musí řidič zimní pneumatiky vyměnit za letní. Přesto existuje obecně uznávané doporučení, podle kterého dává smysl přezout ve chvíli, kdy se venkovní teploty dlouhodobě drží nad přibližně 7 °C. Právě od této hranice začínají letní pneumatiky pracovat efektivněji než zimní.
Nejde tedy o jedno náhodně teplé odpoledne, ale o stabilnější změnu počasí. Jakmile se jarní teploty ustálí, další odkládání přezutí už řidiči obvykle nic nepřináší. Naopak zvyšuje opotřebení zimní sady a zároveň zhoršuje jízdní vlastnosti vozu v podmínkách, pro které zimní pneumatiky nebyly určené.
Letní, zimní, celoroční pneumatiky: jak se liší a kdy která pneumatika funguje nejlépe?
Nehoda na zimních pneumatikách? Rozhodující bývá příčina
Samotná jízda na zimních pneumatikách během jara nebo léta není z pohledu zákona problém. Policie ani pojišťovna nemohou řidiče postihovat za něco, co právní předpisy výslovně nezakazují. Zásadní ale je, aby pneumatiky splňovaly minimální požadovanou hloubku dezénu. To platí jak při řešení škody z povinného ručení, tak u havarijního pojištění.
Ve chvíli, kdy dojde k nehodě, však přichází na řadu jiné posuzování. Pojišťovna nebude řešit jen to, zda auto mělo zimní nebo letní pneumatiky, ale především to, zda stav nebo vhodnost obutí neovlivnily vznik nehody nebo její následky.
„Pokud se prokáže, že nevhodné obutí, například výrazně opotřebené pneumatiky nebo nesprávný rozměr, mělo vliv na způsobení nebo zhoršení následků nehody, může to ovlivnit výši pojistného plnění,“ uvádí tisková mluvčí online srovnávače pojištění RIXO.cz Andrea Brádlerová.
A dodává i konkrétní příklad: „Typickým příkladem je situace, kdy kvůli špatnému stavu pneumatik dojde k prodloužení brzdné dráhy a řidič nezvládne včas zastavit. V takovém případě může pojišťovna u havarijního pojištění plnění krátit, případně ho neposkytnout vůbec. U povinného ručení pak může část vyplacené škody následně požadovat po viníkovi nehody zpět.“
Právě to je moment, na který řada řidičů nemyslí. Samotné používání zimních pneumatik mimo zimní období sice automaticky neznamená postih, ale pokud se ukáže souvislost mezi nevhodným obutím a nehodou, může to mít velmi konkrétní finanční dopady.
Nestačí jen přezout. Důležitý je i stav pneumatik
Přezutí proto není jen sezónní formalita. Při výměně je potřeba pečlivě zkontrolovat samotný stav pneumatik. U letních pneumatik zákon vyžaduje minimální hloubku dezénu 1,6 mm. Pokud řidič tuto povinnost nedodrží, hrozí mu pokuta až 10 000 korun a ztráta 5 bodů.
Vyplatí se dražší pneumatika, nebo stačí střední třída? Odpověď není tak jednoduchá, jak vypadá
Jenže zákonné minimum ještě neznamená, že je pneumatika v dobré kondici. Jakmile hloubka dezénu klesne pod zhruba 3 mm, začínají se ztrácet důležité vlastnosti, zejména přilnavost a stabilita na mokré vozovce. To je právě situace, kdy auto může reagovat hůř, i když je z právního hlediska ještě všechno na hraně přijatelnosti.
Pozornost si zaslouží také stáří pneumatik. Přibližně po šesti letech od výroby by měly být kvůli postupné degradaci materiálu vyměněny, i když mají stále dostatečný vzorek. Guma zkrátka nestárne jen jízdou, ale i časem.
Stejně důležitá je kontrola správného tlaku a také rozměru pneumatik podle technického průkazu. Použití nevhodné velikosti totiž nemusí být problém jen z hlediska předpisů. V případě nehody se i tato okolnost může stát jedním z faktorů, které budou při posuzování škody hrát roli.
Na jarním přezouvání tak není nejpodstatnější samotný okamžik výměny, ale to, aby auto dostalo obutí odpovídající počasí, technickému stavu i požadavkům výrobce. Právě v tom se často láme rozdíl mezi běžnou sezonní údržbou a zbytečným rizikem, které může řidiče dohnat v nejhorší možný moment.
